Dálniční známka

11. 01. 2019 13:51:38
Život je boj. Vím, o čem mluvím. Věčně po vás někdo něco chce. Většinou, abyste něco zaplatili. Jednou je to lístek do kina. Podruhé vstupenka na výstavu. Někdy sociální a zdravotní pojištění. V obchodě jakbysmet.

Ani v restauracích to není jiné. Dokonce i pošťáci, když jste si něco objednali na dobírku, po vás můžou chtít nějakou tu hotovost. Není to jednoduché.

To říkám, protože je teď to období, kdy se má v autě vylepit nová dálniční známka. Kupodivu už se mi doma jedna válí na stole, takže nemám, co řešit. Jen vzpomínám na jednu známou, řidičku automobilu značky Citroen, což, jak známo, není žádná šunka. Ona mi ta známá nikdy nezapomněla připomenout, že když to auto bylo nové, že stálo přes milion korun. Jednou nebo dvakrát jsem si dovolil namítnout, že to auto přeci koupila hodně ojeté od jakési paní doktorky v Berouně za sto padesát tisíc, že to auto často vydává všelijaké prapodivné zvuky, ale to jsem neměl dělat. To byla chyba.

No a ona tahle známá za mnou chodila vždycky začátkem roku s dotazem, jestli se mi náhodou někde doma neválí nějaká zbytečná dálniční známka, nejlépe celoroční. Vždycky jsem ji po pravdě opáčil, že ne, že se mi tam nikde neválí. S tímhle dotazem za mnou chodila v průběhu roku často, přitom mi líčila, že musí jezdit autem za otcem, který bydlí za Prahou u jakéhosi zámečku, co ho málem za první republiky koupil její děda, ale nakonec nekoupil, a že vždycky, když tam jede, že má strach, aby ji nechytili, že za to je strašně vysoká pokuta, že z toho má zauzlovaná střeva, že jí z toho divně buší srdce a že by to byla strašlivá ostuda. A že má strach, co ji zase přijde poštou, protože nezaplatila to a ono.

Zkratka a dobře byla to taková odbojová pracovnice. Jednou plánovala cestu do Švýcarska a žádala mě, abych jí zapůjčil švýcarskou dálniční známku. Divil jsem se, protože jsem ji měl nalepenou na předním skle a nebyl jsem si jistý, jestli jde vůbec sundat, aniž by se poškodila. „Ale jde,“ řekla mi a sama mi předvedla, jak se to dělá. Ani ne za čtvrt roku mi ji pak vrátila a znovu nalepila na přední sklo. Nemyslel jsem si, že by 50 švýcarských franků stálo za tuhle námahu. Ale říkal jsem si, že kdo šetří má za tři. Jen jsem naštěstí v té době neplánoval žádnou cestu přes Švýcarsko.

No a teď si říkám, jestli jsem náhodou neudělal velkou hloupost, že o tom takhle otevřeně mluvím, protože je docela možné, že se ke mně vypraví domů a tu známku mi sebere...

Autor: Jan Šefranka | pátek 11.1.2019 13:51 | karma článku: 11.39 | přečteno: 532x

Další články blogera

Jan Šefranka

Lidé, čtěte!

Vážení přátelé, bude to už bezmála čtyřicet let, co jsem se dostavil do rodinného domku mé matky, který se nalézal na pobřeží Tichého oceánu v kalifornském Pacific Grove..

13.5.2018 v 18:03 | Karma článku: 21.23 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jan Šefranka

Debata u soudu

Pisateli těchto řádku se před několika lety stalo, že se ocitl na jakémsi projednávání konečné zprávy jakéhosi děsivého konkursu. Konečná zpráva se projednávala u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

15.3.2018 v 18:20 | Karma článku: 10.26 | Přečteno: 432 | Diskuse

Jan Šefranka

Glosa o naší mateřštině...

Konaly se před nedávnem po naší zemi protesty, jimiž se podařilo donutit jednoho zloducha, aby se vzdal funkce, která mu vzhledem k jeho minulosti a jeho současným postojům nepříslušela.

11.3.2018 v 6:22 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 366 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Na pár otázek mi nikdy neodpověděli

Zaznamenal jsem v jedné diskusi přiznání pana Josefa Sedláčka ke členství v KSČ do roku 1989. Přiznal se dobrovolně.

19.1.2019 v 15:10 | Karma článku: 19.49 | Přečteno: 452 | Diskuse

Jakub Beznoska

Pokleslé pořady pro divnolidi

Stát se u nás aspoň na chvíli známým, je naprosto jednoduché. Stačí se přihlásit do některého z pokleslých televizních pořadů.

18.1.2019 v 22:30 | Karma článku: 43.38 | Přečteno: 5818 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Usínat ve tvé náruči

3. žalm měl podle židovské tradice napsat David v době, kdy utíkal před svým synem Abšalómem. Ten se rozhodl, že ho zbaví královské koruny a sám usedne na jeho trůn.

18.1.2019 v 21:10 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 166 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Mám dvě děti. Jako paní Palachová...

Mít děti je nejvíc. Aspoň já to tak cítím. Mít dvě zdravé, chytré, hodné a krásné děti je tak moc, že to nedokážu popsat...

18.1.2019 v 17:38 | Karma článku: 26.10 | Přečteno: 994 | Diskuse

Regina Karasová

Adrenalin

Babička Boženy Němcové by se asi podivila, co musí dnešní babičky zastat. Takovou jednou kapitolou ze současnosti jsou i následující zimní zážitky z mého života .

18.1.2019 v 6:13 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 309 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 424

Jsem povoláním právník. Žil jsem dlouhá léta v cizině. Zajímám se o kulturní a politické dění. Někdy píši krátké povídky. Do nedávna jsem své blogy publikoval na bigbloger.lidovky.cz

Najdete na iDNES.cz